Finis coronat opus. Historický místopis Moravy a Slezska

Na přelomu let 2011/2012 se odborná veřejnost, a to nejen historická, dočkala šestnáctého a současně posledního svazku Historického místopisu Moravy a Slezska v letech 1848–1960 (Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2011, 191 s., ISBN 978-80-244-2874-1). Autorský kolektiv projektu Historického místopisu, jakož i šestnáctého svazku, je zastoupen především jmény zesnulého docenta Josefa Bartoše, docenta Jindřicha Schulze a profesora Miloše Trapla. Samotný šestnáctý svazek je dedikován k nedožitým osmdesátinám Josefa Bartoše.

S uvedenými jmény je spjato čtrnáct svazků s výjimkou Úvodního svazku (L. Hosák, Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Olomouc 1967), svazku 1, který byl věnován Územně správnímu vývoji státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1948–1960 (Olomouc 1966), a svazku 2 (J. Kubíček – J. Vlach, Bibliografie historicko-vlastivědné literatury v období let 1948–1960 na Moravě a ve Slezsku (Olomouc 1968).

Vlastní Historický místopis byl představen veřejnosti svazkem 3, a to v roce 1972. Šestnáctý svazek, který vychází takřka po čtyřiceti letech, současně dokládá životaschopnost tématu a zodpovědnost, s níž byl, při všech dobově podmíněných omezeních, projekt koncipován a následně završen. Stručně sděleno. V kontextu české (moravské a slezské) historické produkce nenalezneme obdobný před čtyřiceti lety zahájený a po čtyřiceti letech dokončený historický projekt. Zvláště pak když historie, její interpretace či zpřístupňování, je navýsost velmi citlivá ke změnám společenského klimatu, mocenskopolitických a hospodářských doktrín.

Myšlenka Historického místopisu Moravy a Slezska je provázána s dílem a odkazem profesora Ladislava Hosáka (1898–1972), člena Katedry historie Filozofické fakulty UP, který se spolupodílel na vypracování sjednocujícího schématu. Pro výběr informací, které zachycují demografický, ekonomický, politický a kulturní vývoj 43 politických okresů Moravy a Slezska, a to podle stavu k 31. prosinci roku 1948, kdy země Moravskoslezská zanikla, byla rozhodující snaha zajistit provázanost informací pro jednotlivé okresy a obce v rámci celého projektu, o jehož cíli a dokončení sice existovala představa, avšak rok 2011 byl časově velmi vzdálen.

Historický místopis Moravy a Slezska se odlišuje od jiných vlastivědných projektů, především od rozsáhlé a rovněž po desetiletí vycházející Vlastivědy moravské vydávané od konce 19. století Muzejním spolkem v Brně. Historický místopis Moravy a Slezska současně není a neměl ambice být slovníkovým přehledem vývoje jednotlivých zmiňovaných obcí.

Vydání předposledního 15. svazku téže autorské trojice nese vročení 2000. Poslední svazek má vročení 2011. Autoři, kteří se věnují místopisu, jsou si vědomi skutečnosti, že výsledky jejich snažení jsou provázány s naplňováním srovnatelné pramenné materie. Standardně jsou tak stále používány v současné době velmi málo zohledňované tištěné prameny jako statistiky, schematismy, slovníky, adresáře, sylaby, lexikony atd. Samozřejmostí je excerpce periodik a návštěva dotčených míst. Právě tímto souborem aktivit byl charakterizován Kabinet regionálních dějin při Katedře historie FF UP. Ve svém finále tak byl vybudován rozsáhlý vědecký aparát, který obsahuje nesčetně údajů o každém okresu a obci, z nichž jsou následně pro vlastní místopis použita jen dílčí srovnatelná data. Historický místopis nenáleží mezi frekventovaná badatelská témata současnosti, o to více nutno ocenit, že byl završen. Pohlédneme-li do shrnujících pojednání o minulosti i současnosti české dějepisné práce – nejméně ve středoevropském kontextu – je historický místopis jednoznačně propojován s aktivitami Katedry historie FF a s výše uvedenou trojicí jmen.
Poslední svazek je svým

způsobem výjimečný. Přináší informace k bývalým politickým okresům Ostrava, Fryštát a Hlučín. V tomto souboru pak politický okres Hlučín nabízí vhled do specifického regionu, který je provázán jak se zeměmi Koruny české a Československem, tak s dějinami Pruska a Německa. Toto území v roce 1742 připadlo Prusku. Znamená to, že i tato část je provázána s informacemi, které se týkají ostatních politických okresů Moravy a Slezska.
Dokončení šestnáctého svazku a historického místopisu jako celku bylo po úmrtí Josefa Bartoše v rukou dvojice Jindřich Schulz a Miloš Trapl. Jindřich Schulz zpracoval okresy Ostrava a Fryštát a Miloš Trapl převzal po smrti Josefa Bartoše redakci svazku a revizi Josefem Bartošem zpracovaného okresu Hlučín. Bez velkých slov bylo završeno nejrozsáhlejší dokončené moravské a slezské historicko místopisné dílo.

Prof. Ivo Barteček, Katedra historie FF UP

---