Obrazy a mocenské diskursy

Proč se obrazy tak často stávají součástí mocenských strategií, snažících se je proměnit ve svůj privilegovaný nástroj manipulace? Jaká diskursivní očekávání mají vůči obrazům recipienti a jak s nimi pracují ti, kteří obrazy produkují? Na tyto otázky se 20. 3. pokusila odpovědět PhDr. Michaela Fišerová, Ph.D. (FHS UK v Praze) v přednášce s názvem Obraz a moc. Problém diskursivních očekávaní, která proběhla v rámci interdisciplinárního cyklu Aktuální otázky médií, kultury a komunikace pořádaného Katedrou žurnalistiky FF UP.

Východiskem přednášky byla teze, že podstatnou složkou interpretace je naučený způsob dívání se na obrazy, který vychází z očekávání daných diskursem. Dr. Fišerová studovala problematiku na pomezí politické filosofie a vizuálních studií na Pařížské univerzitě, soustředila se tedy na tři pohledy na chápání vztahu obrazu a diskursu nabízené současnými francouzskými teoretiky – pohled ontologický (Georges Didi-Huberman), epistemologický (Jacques Rancière) a axiologický (Marie-José Mondzainová).

Nejvíce prostoru bylo věnováno koncepci Didi-Hubermana, který upozornil na přílišnou chronologičnost diskursu dějin umění a proces selekce, který vyřazuje díla nekorespondující s představou historiků o stylu a postupech určité doby mimo diskurs. Podle Didi-Hubermana jsou umělecká díla typická nikoliv svou chronologičností, ale anachroničností. Připomenuto bylo i (nechtěné) zapojení Didi-Hubermana do polemiky o holocaust, která proběhla ve spojení s výstavou Mémoire des camps (Paměť táborů) v Hôtel Sully v Paříži v roce 2001. Objevily se totiž názory, že holocaust nebyl, nejsou pro něj prý „tvrdé“ historické důkazy a ani přeživší z koncentračního táboru nemůže doložit faktičnost hromadného vyhlazování, když samotná jeho existence je popřením takového tvrzení. Didi-Huberman komentoval snímky pořízené výzvědnými komandy na územích koncentračních táborů s absolutním zákazem dokumentace. Takové záznamy jsou vzácností, jelikož při jejich pořizováním byl v sázce život. Didi-Huberman však upozornil, že obraz není reprezentací situace, ale prahem – prahem, přes který (k zachycené události samé) se nikdo nedostaneme; máme k dispozici jen právě onen práh otevřený interpretacím…

Cyklus přednášek Aktuální otázky médií, kultury a komunikace (rozpis s anotacemi jednotlivých přednášek je dostupný na bit.ly/zusMrs) je realizován v rámci řešení projektu ESF Inovace oborů Kulturální studia a Mediální studia. Jednotlivé přednášky se konají každou středu od 15:00 do 16:30 v uč. 3 na Katedře žurnalistiky FF UP (Křížkovského 14) a všichni zájemci ze strany akademické obce i široké veřejnosti jsou na ně srdečně zváni. Tento týden je na programu přednáška doc. PhDr. Jiřího Nekvapila, CSc. (FF UK v Praze) na téma Mediální dialogické sítě.

Iveta Jansová, studentka KŽ

Aktuální program cyklu:
11. 4.	prof. PhDr. Peter Michalovič, CSc. (FF UK v Bratislavě)	Fotografie, tisk a umění
18. 4.	prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (FF UK v Praze)	Jazyk ve filmu. Co udělal s jazykem přechod od němé ke zvukové kinematografii
25. 4.	prof. PhDr. Miroslav Marcelli, PhD. (FF UK v Bratislavě)	Rytmus jako sociální, urbánní a kulturní fenomén
2. 5.	prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc. (FF UK v Praze)	Star Wars na dobovém poli kulturní produkce: Kontury kontextu pro filmový text
9. 5.	doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (FF MU v Brně)	Kultura za kamerou: Production studies jako nová subdisciplína mediálních a filmových studií na příkladech z dějin českého filmu

---