„O návrzích nových zákonů musíme dále jednat. Najít řešení je nutné už i s ohledem na ekonomický výhled vysokých škol,“ řekl rektor UP

V návaznosti na komplikovaný vznik dvou stěžejních zákonů – zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům – se 8. února setkal Mgr. Josef Dobeš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, s nově zvolenou pracovní skupinou. Přestože oba uvedené návrhy zákona již projednává legislativní rada vlády ČR, nově zvolená pracovní skupina se ještě bude snažit poukázat na potenciální nebezpečí, které plyne z aktuální interpretace některých částí obou dokumentů. O současném vývoji přípravy těchto zákonů informoval rektor UP prof. Miroslav Mašláň na řádném zasedání Akademického senátu UP.

„Ministr školství trvá na tom, že návrhy nových zákonů, které vládě ČR již předložil nestáhne. Je však vstřícný k dalšímu jednání. A toho chceme využít,“ sdělil rektor UP senátorům Univerzity Palackého. Před AS UP uvedl, že v obecném měřítku nepřistupují rektoři vysokých škol k dané problematice tak razantně jako předsedové akademických senátů. „Chceme o návrzích zákonů jednat tak, abychom došli k nějakému řešení. S ohledem na finanční výhled a financování vysokých škol na rok 2013 a 2014 totiž řešení potřebujeme,“ řekl prof. Miroslav Mašláň. Doplnil, že Parlament ČR již dokument, z něhož vyplývá, že v příštím roce obdrží resort školství od 10 % méně finančních prostředků schválil. „Pokud bych tuto informaci měl vztáhnout na vysoké školy, tak sděluji, že v letošním roce obdržely vysoké školy cca 20 mld. korun, v příštím roce obdrží zhruba 17–18 mld. korun. Předpokládá se, že v roce 2014 pak vysoké školy získají pouze 14 mld. korun. Přestože do té doby svou roli sehraje spousta dalších faktorů a parametrů, např. ten, který se týká přerozdělení financí mezi regionální školství a vysoké školy, je důležité vědět, že vysoké školy dnes v rozpočtu MŠMT zaujímají 17,6 %. V roce 2009 obdržely vysoké školy z rozpočtu MŠMT 19,2 %. Z těchto čísel je patrné, že situace je čím dál více komplikovanější,“ komentoval finanční vývoj vysokých škol rektor.

V průběhu únorového setkání AS UP shrnul rektor UP dosavadní průběh přípravy obou zákonů od jejich prvopočátku až do doby jejich předložení vládě ČR. Uvedl, že poslední z pěti verzí obdrželi jak rektoři vysokých škol, tak Rada vysokých škol. Největší napětí v současné době podle něj plyne především z toho, že jsou dokumenty formulovány příliš obecně. „V dokumentech nejsou přesně stanoveny mantinely, v rámci nichž se následně bude pohybovat paragrafované znění. Např. v návrhu zákona o finanční pomoci studentům se hovoří o školném, o půjčkách na školné, na životní náklady atd. Jako rektor však musím vědět, jak např. vysoká škola může se školným zacházet. Pravidla zatím jasně nastavena nejsou a současná jednání s ministrem by měla vést především k tomu, abychom si tyto mantinely vyjasnili,“ dodal prof. Miroslav Mašláň.

Předsedové akademických senátů vysokých škol se s ministrem školství sešli již 23. ledna. O den později se s ministrem sešli také rektoři vysokých škol. Výsledkem lednových jednání jsou – kromě vlny nevole – jakési další nově nastavené připomínkovací fáze. Rektoři vysokých škol se s ministrem školství setkají v nejbližší době na jednání České konference rektorů (16.–17. února). „První den tohoto jednání přislíbil účast ministr, druhý den pak premiér,“ sdělil prof. Miroslav Mašláň.

Na konci února proběhne v prostorách UP veřejná debata o reformě vysokých škol.