„Pokles finančních prostředků bude pro univerzitu nepříjemný, ale dá se s ním vypořádat,“ říká kvestor UP Ing. Tomáš Kopřiva

V současné době je již znám alespoň rámcový objem financí, který vysoké školy obdrží ze státního rozpočtu pro příští rok. Známy jsou i změny, které vyplývají z přijatých „Zásad a pravidel o financování veřejných vysokých škol“*, jež pro rok 2012 přijalo MŠMT a podle nichž se budou finanční prostředky jednotlivým vysokým školám přidělovat. O tom, jak se tyto souvislosti promítnou do hospodaření Univerzity Palackého v příštím roce, jsme hovořili s kvestorem UP Ing. Tomášem Kopřivou:

Nejprve se vraťme k vaší stručné odpovědi pro Žurnál UP na začátku akademického roku**. Uvedl jste tehdy, že se v přijatých pravidlech pro financování vysokých škol v roce 2012 zvyšuje váha ukazatelů kvality a výkonu. Co tyto ukazatelé konkrétně představují a jak se vypočítávají?

Nejdříve je třeba připomenut celkový rámec financování veřejných vysokých škol v příštím roce. Příspěvky a dotace se budou přidělovat ve čtyřech rozpočtových okruzích, z nichž nejdůležitější je rozpočtový okruh I., protože tvoří 80 procent z celkové částky vyčleněné pro veřejné vysoké školy na jejich neinvestiční výdaje. Dalších deset procent představují prostředky pro na sociální záležitosti studentů (okruh II.), osm procent je určeno na rozvoj vysokých škol a jejich individuální rozvojové plány (okruh III.) a dvě procenta zbývají na mezinárodní spolupráci (okruh IV.).

Největší objem financí bude tedy vysokým školám přidělován z onoho prvního rozpočtového okruhu a bude se řídit dvěma ukazateli. Ten první, ukazatel A, představuje vlastní normativní metodu, podle které se peníze přidělují v závislosti na počtu studií. Ty jsou evidovány v SIMSu – informačním systému MŠMT, do kterého vstupují údaje o počtech studentů z našeho STAGu. Druhým je ukazatel K, podle kterého se finance přidělují na základě ukazatelů výkonu, kvality a mobility. Zvýšení jeho váhy znamená, že se oproti loňsku změnil poměr ukazatelů A a K. V minulém roce byl ukazatel A (loni to ovšem byly ukazatele s označením A, B1 a B2, které se nyní sloučily) podporován devadesáti procenty a ukazatel K měl podporu deset procent. Pro příští rok je ukazatel A podporován z 80 procent, zatímco váha ukazatele K se zvedla z deseti na dvacet procent.

Co zahrnuje ukazatel výkonu, kvality a mobility?

K tomu slouží poměrně složitá tabulka, která je součástí materiálu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol. Ukazatelé kvality se stanovují ve třech hlavních oblastech– vědecký výkon, kvalita studijních programů a mezinárodní mobilita. V rámci těchto tří oblastí jsou další „podukazatele“, které stanoví kvalitu a výkon dané VVŠ. Jsou to např. započitatelné body RIV, absolutně a oborově normovaný počet citací, výše získaných účelových neinvestičních prostředků na výzkum, vlastní příjmy z aplikací výzkumu, vývoje a inovací dané veřejné vysoké školy, počty vyslaných a přijatých studentů apod.

Jak se pak konkrétně „vypočítá“ finanční příspěvek podle výkonu, kvality a mobility?

Tak, že se ukazatelé výkonu, kvality a mobility použijí jak v ukazateli A, tak K. V ukazateli A finanční částku dominantně ovlivňuje počet studentů v akreditovaných studijních programech vynásobený koeficientem ekonomické náročnosti daného studijního programu, tento výstup je však modifikován koeficientem kvality. V ukazateli K se počítá přímo tento výkon a slouží přímo k přidělení peněz. A zase: oproti loňskému roku došlo v těch vahách jednotlivých kvalitativních ukazatelů k posunu, a to tak, aby se ještě více zvýraznil vědecký výkon dané vysoké školy a kvalita jejích studijních programů, zejména tedy vědecký výkon v magister­ském a doktorském studiu. Tabulka je tedy koncipována tak, aby se mohla každá vysoká škola profilovat. Pokud se profiluje více jako výzkumná, může dosáhnout na větší objem příspěvku prostřednictvím těch výzkumných parametrů, pokud se chce profilovat spíše jako učící vysoká škola, má možnost získat potřebné finance pomocí jiných kvalitativních parametrů, které úspěšně naplňuje. Těmi mohou být např. zaměstnanost absolventů, mezinárodní spolupráce, počet samoplátců, počet vysílaných a přijímaných studentů apod.

Zní to hodně složitě, ale zároveň jde o onen deklarovaný záměr diverzifikace vysokých škol podle jejich zaměření buďto na vědu a výzkum, nebo spíše na vzdělávání…

Ano, vysvětlení a popis jednotlivých ukazatelů je relativně složitý, vedoucí pracovníci by se s těmito pravidly ale měli seznámit, aby věděli, jakým způsobem mohou zvýraznit silné stránky vlastní školy, a tím dosáhli na vyšší objem peněz. Zároveň mohou lépe najít způsob, jak s ohledem na celkové zaměření dané vysoké školy vyrovnat její slabší stránky. Rozhodně to nemá sloužit k tomu, aby se ze všech vysokých škol staly výzkumné univerzity, stejně jako není cílem, aby vysoká škola nebo fakulta, která má kvalitní výzkum a vývoj, realizovala na úkor toho například masivní bakalářské studium. Tento způsob financování by měl vést k profilaci vysoké školy a využití silných stránek každé zvlášť. A platí to pro vysoké školy stejně jako pro jednotlivé fakulty a obory uvnitř univerzity.

Návrh státního rozpočtu pro veřejné vysoké školy na rok 2012 počítá podle dosavadních informací se snížením o zhruba 1,2 miliardy oproti roku 2011. Reprezentace vysokých škol – ČKR i RVŠ – tento návrh odmítla s tím, že jde o pokračující několikaletý pokles státního příspěvku, který může ohrozit stabilitu celého vysokého školství. Bude to v rámci Univerzity Palackého podle vašeho názoru podobně dramatické?

Nerad používám takto silná slova. Úkol, který stojí přede mnou jako kvestorem, je dosáhnout toho, aby se s financemi, které jsou k dispozici, vyšlo a aby se hledaly alternativní příjmy. Každopádně existuje jedno obecné ekonomické pravidlo, podle kterého platí, že každý ekonomický organismus – a univerzita takový organismus je, ať se to komu líbí, nebo ne – by měl ustát roční výkyvy rozpočtu do plus/mínus pěti procent. Podle zatím předběžných a neoficiálních výpočtů bude předpokládaný výpadek pro Univerzitu Palackého asi šest procent, což není příliš odlišná hodnota. Pokles finančních prostředků tedy bude pro univerzitu jistě nepříjemný, ale dá se s ním vypořádat. Dopadne samozřejmě na jednotlivé fakulty nerovnoměrně, každá se bude muset vyrovnávat s trochu jinou situací. Žádná by se však neměla dostat do významných potíží. Na tom se shodl pan rektor s děkankami a děkany s tím, že bude vytvořen fond pro pomoc těm fakultám, u nichž by byl pokles příliš velký a významně ovlivnil rozsah a kvalitu jejich činnosti.

Jaké budou zdroje pro vytvoření takového fondu?

Tato otázka ještě není uzavřena, jde stále o předběžnou pracovní verzi. Obecně lze říci, že fakulty se budou finančně podílet na financování celouniverzitních činností a potřeb a jednou z těchto potřeb bude i solidární pomoc fakultě, která nebude mít dostatek vlastních finančních prostředků.

Příjmy jsou jedna stránka rozpočtu, druhou jsou výdaje. Budou se nějak restrukturovat?

Výdaje budeme muset samozřejmě přizpůsobit zdrojům, které jsou k dispozici. Budeme nejprve bilancovat finance na nezbytně nutné činnosti a potřeby a podle množství disponibilních prostředků (přesnější údaje budeme mít v průběhu ledna a počátku února roku 2012) můžeme uvažovat i o aktivitách, které by univerzita hodlala uskutečnit.

Kromě příspěvků a dotací ze státního rozpočtu existuje také řada dalších příjmů vysokých škol, především těch, které jsou přidělovány na základě výsledků vědy a výz­kumu. Jaký je v tomto ohledu pro Univerzitu Palackého výhled pro příští rok?

To je další významný zdroj, který jde přes MŠMT – institucionální dotace pro rozvoj vysoké školy vztažená k jejímu vědeckému výkonu. V této oblasti lze pro UP očekávat navýšení asi o 50 milionů více než loni. Významnými zdroji jsou také granty od různých poskytovatelů, zejména z Grantové agentury a Technologické agentury i z dalších rezortních agentur MPO, MZ, MŽPMO, MK. A také příjmy z evropských programů, zejména ze strukturálních fondů – Vzdělání pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a inovace, ale také ze 7. Rámcového programu EU.

To jsou ale účelové prostředky …

Ano, ale i v jejich rámci jsou například pracovníkům UP vypláceny mzdy, je možno pořizovat materiál, hradit některé služby apod. Důležité je zároveň to, že výstupy těchto projektů, tedy publikace a další výsledky výzkumu vývoje a inovací(VaVaI), v dalších letech generují výši onoho příspěvku na rozvoj, o kterém jsme mluvili. Je to jak ukazatel K v rámci normativního financování, tak ukazatel výzkumu, vývoje a inovací podle kritérií stanovených Radou vlády.
Kromě těchto prostředků může UP získávat finanční prostředky z doplňkové činnosti, kdy univerzita prodává své znalosti, vědomosti a dovednosti spolupracujícím podnikům a organizacím jak v ČR, tak i v zahraničí. Jak ukazují zahraniční zkušenosti ze zemí, které se již musely vyrovnávat se sníženými prostředky od státu, lze novým přístupem a novými nápady od těchto externích subjektů finance získat.

Dá se asi předpokládat, že právě v oblasti VaVaI se zvlášť výrazně projeví nerovnoměrnost mezi fakultami?

Ano, protože stejně jako v minulých letech, tak i v těch příštích se počítá s tím, že tyto prostředky budou směrovány na fakulty, které ty výsledky vytvořily.
A ještě na závěr k aktuálnímu tématu současnosti, jímž je korupce. Jaké má univerzita jako veřejná vysoká škola k dispozici protikorupční mechanismy?
Základní pravidlo je, že všichni zaměstnanci postupují standardními způsoby, které stanovují zákony a nařízení. Ty se promítají i do všech předpisů veřejné vysoké školy – do statutu, pravidel hospodaření, postupu při zadávání veřejných zakázek a do dalších vnitřních novem univerzity. Na UP je samozřejmě aplikován i zákon o finanční kontrole, tj. předběžná, průběžná a následná kontrola. Soubor všech těchto pravidel, pokud jsou dodržována, možnost korupce minimalizuje. Ze strany jednotlivých vedoucích pracovníků je samozřejmě nutná kontrola všech postupů, aby se podle těchto daných pravidel vždy a všude postupovalo.

Připravila Velena Mazochová, foto archiv OK

*    Dokument Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol je k dispozici na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/zasady-a-pravidla-financovani-verejnych-vysokych-skol-pro 
**    Viz Žurnál č. 4/21, 14. 10. 2011, str. 3

Ing. Tomáš Kopřiva, kvestor UP. V osmdesátých letech pracoval jako samostatný výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii Praha, detašované pracoviště Olomouc. Od roku 1990 byl zástupcem šéfredaktora časopisu Velehrad a téměř současně i poslancem Federálního shromáždění ČSFR. Poté prošel pozicemi generálního ředitele ČTK, poradce prvního náměstka ministra obrany, kde spolupracoval na koncepčních materiálech v oblasti vzdělávání a kariérních modelů. Od roku 1995 pracoval na MŠMT nejprve jako zástupce ředitele odboru ekonomicko správního ve skupině vysokých škol, poté jako ředitel financování vědy a vysokého školství MŠMT, analytik Agentury Rady vysokých škol. V letech 2003 až 2007 byl kvestorem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Od roku 2008 do roku 2011 byl ředitelem Kanceláře Grantové agentury ČR.