S Petrem Bilíkem o jeho působení na pozici ředitele AFO

Petr Bilík

Co vás vedlo k rozhodnutí opustit post ředitele?

Roli hrálo mé jmenování proděkanem Filozofické fakulty UP, kde můžu své zkušenosti dál uplatnit. Hlavním důvodem je ale přesvědčení, že nikdo není nenahraditelný, a jednou za čas by měli funkcionáři všech institucí rotovat. Zůstane tak udržena motivace uvnitř týmu a zdravá rivalita dá vyrůst novým nápadům. Z AFO ostatně neodcházím, zůstávám dramaturgem uvnitř skvělého týmu, jehož kvality teprve budou kulminovat.

V čele festivalu jste stál celé čtyři roky, co považujete za největší úspěch vašeho týmu?

Mezi zásadní úspěchy jednoznačně patří prolomení bariér mezi univerzitou a Olomoucí stejně jako mezi regionem a celorepublikovým či evropským kontextem. Dostali jsme do Olomouce řadu zajímavých hostů, mezi nimi absolutní světová esa spojující vědu a film, například Nigela Marvena (Putování s dinosaury), Alberta Barillého (Byl jednou jeden život), Jeffa Liebermana (Time Warp) či lorda Roberta Winstona (Lidské tělo). Dokázali jsme, že náročnost dramaturgie může přinést výlučné divácké zážitky, kterými lze konkurovat festivalům celého světa. Rovněž se podařilo upevnit pozici festivalu v rámci Univerzity Palackého, která považuje AFO za jednu ze svých priorit. Celá akce navíc začala sloužit jako výrazná instituce praktické výuky, studenti Filozofické fakulty UP se právě zde školí v managementu, tlumočení či dramaturgii.

Přinesla vám osobně tato zkušenost v životě něco zcela zásadního?

Zkušenost s tímto festivalem mi především potvrdila mé přesvědčení, že Olomouc a Univerzita Palackého mohou být ideálním místem pro špičkovou vědu a kulturu. Že stále lze budovat nekomerční akce založené na maximálním nasazení lidí, kteří projektu důvěřují.  

Ptal se Ondřej Martínek