Výzkum mohylového pohřebiště v Dřevohostickém lese v roce 2011

Zájem o minulost, památky s ní spojené a události, které ovlivňovaly běh dějin, je starý téměř jako lidstvo samo. Přestože žijeme v době, která je od úsvitu moderního člověka velice vzdálená, máme stále to štěstí, že v krajině kolem nás jsou ještě v hojné míře přítomny upomínky na relativně nedávné, ale i nám značně vzdálené děje a události. Ať již jsou to majestátní hrady, kostely a kapličky vybízející k rozjímání či aleje a lesoparky, všechno jsou to díla našich předků, která skládají mozaiku kulturní krajiny tak, jak ji známe a jak ji můžeme obdivovat. Mezi méně nápadné, ale přesto mnohdy monumentální památky z dob nám již dosti vzdáleného pravěku, patří také mohylová pohřebiště. Tento druh památek, který se díky intenzivnímu zemědělství zachoval v našich zemích především v zalesněném prostředí, poskytuje odborníkům jedinečnou možnost nahlédnout do světa minulých lidských populací a doplnit skládanku představ o životě našich předků. Proto se právě mohylová pohřebiště a jednotlivé mohyly staly předmětem intenzivního zájmu amatérských i profesionálních archeologů od prvopočátku tohoto oboru. Tento zájem trvá dodnes, i když metody poznání a průzkumu těchto unikátních památek od pionýrských dob archeologie značně pokročily.

Dřevohostický mohylník a moravská archeologie na přelomu 19. a 20. století

Jedno z takovýchto mohylových pohřebišť, které na Moravě známe, se nachází i v prostoru Dřevohostického lesa*. Z tohoto relativně malého lesního komplexu známe několik mohylových skupin, které se nachází téměř po celé délce lesní cesty z Bezuchova do Nahošovic. Tento pohřební areál je znám také relativně dlouho, a to díky působení pátera Fratiška Přikryla, jehož zájem o historii a dávné artefakty odhalil v tomto regionu celou řadu památek různého stáří. Jeho přičiněním bylo také sedm z jedenácti mohyl, které objevil, prokopáno. Bohužel z těchto nejstarších výzkumů máme jen kusé zprávy a nálezy se nám také do dnešních dnů nedochovaly.

Již známý dřevohostický mohylník však neuniká pozornosti jedné z nejvýznamnějších postav moravské archeologie konce 19. a první poloviny 20. století Ladislavu Innocencovi Červinkovi. Tento všestranný badatel zde v letech 1908 a 1920 popsal 32 mohyl a 10 z nich prozkoumal. Zjištěné informace shrnul v bohužel nikdy nepublikovaném rukopise z roku 1934 „Mohyly na východní Moravě“. Nejnověji pak poznatky z tohoto pohřebiště a dalších soudobých lokalit popsal a kulturně zařadil PhDr. Lubomír Šebela, CSc. (The Corded Ware Culture in Moravia and in the adjacent part of Silesia, catalogue. Brno 1999).

Na základě uskutečněných výzkumů a učiněných nálezů je tento mohylník datován do pozdního eneolitu, do období kultury se šňůrovou keramikou (2800/2700–2500/2300 př. n. l.) a kultury se zvoncovitými poháry (2500–2300/2200 př. n. l.).

Projekt „Partnerství pro archeologii“

Na poznatky, které shromáždili naši předchůdci, jsme se v letošním roce rozhodli navázat i my v rámci projektu podporovaného Evropskou unií „Partnerství pro archeologii“. Ve spolupráci Archeologického centra Olomouc, Katedry historie FF UP a Katedry archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni jsme se rozhodli revidovat starší výzkumy a doplnit soubor poznatků o nová data, která poskytují moderní metody, se kterými dnešní archeologie pracuje.

Předmětem našeho zájmu se stala nejsevernější skupina mohyl. Mezi naše cíle v tomto roce  i příštích letech patří především podrobná rekognoskace a detailní geodetické zaměření mohylníku, revizní výzkum vybraných mohyl a hlavně prostoru mezi nimi. Informace z takto pojatého výzkumu, do kterého zapojujeme i další vědní disciplíny, byl měl ověřit a zpřesnit datování mohyl a přispět k řešení otázek s pojených se vzájemnou a často diskutovanou otázkou interakce obou výše zmiňovaných kultur.

Bohužel díky nepřízni počasí se nám v letošní sezóně podařilo prozkoumat jen část jedné mohyly. Nicméně i takto omezený odkryv přinesl několik poměrně zajímavých informací.

Nová data a poznatky

Podařilo se nám zjistit, že plášť mohyly byl vybudován ze dvou vrstev a byl porušen mladším vkopem, který nepochybně souvisí s výzkumnou činností Přikrylovou a Červinkovou. Na základě zkoumání okolí mohyly můžeme snad také předpokládat, že materiál použitý k budování tohoto pohřebního monumentu pochází z jeho bezprostředního okolí. Z pláště mohyly se nám pak podařilo získat několik kusů pazourkových a jeden kamenný nástroj. Keramické nálezy byly nepočetné, ale přesto jsme zachytili dva drobné zlomky keramiky ze zdobených zvoncovitých pohárů. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že pod mohylovým náspem je pravděpodobně konzervován původní pravěký terén – tzv. půdní typ. K našemu překvapení se právě na úrovni tohoto pravěkého povrchu podařilo objevit téměř celou keramickou nádobu, která byla uložena mimo předpokládaný centrální hrob v jihovýchodní části mohyly. Dokládá tak další aktivity, které nemusely přímo souviset s hlavním pohřbem v centrální části mohyly. Jelikož se jedná o atypický tvar, není zatím přesně datována, nicméně mohla by náležet do období počátku nebo závěru eneolitu. Další zajímavé zjištění bylo učiněno, když jsme v jednom zkoumaném čtverci zcela odstranili plášť mohyly i původní pravěký terén a na úrovni přírodního podloží se vyrýsovaly 4 sloupové/kůlové jámy. To nám signalizuje starší lidskou aktivitu v prostoru mohylníku, která nemusí přímo souviset s pohřebištěm, ale může indikovat například jiné sídelní aktivity ještě starší než zkoumané pohřebiště. Další zajímavé informace nám nepochybně přinesou výsledky přírodovědných a fyzikálních analýz, kterým budou podrobeny vzorky odebrané při výzkumu. Získáme tak podrobnější poznatky o vlastních mohylách, o soudobém přírodním prostředí, celkovém pravěkém osídlení apod.

Stručnou zprávu o letošním výzkumu musíme považovat jen za předběžnou, neboť získaný materiál se stále ještě zpracovává. Těšme se na další výzkumné sezony, které slibují podstatné rozšíření velice zajímavých poznatků, kterých se nám prozatím podařilo dosáhnout.

Výzkumný tým:
PhDr. Petr Krištuf, Ph.D., Katedra archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni, PhDr. Jaroslav Peška,Ph.D., Archeologické centrum Olomouc, Mgr. Ladislav Rytíř, Katedra historie FF UP – sekce archeologie

Mgr. Ladislav Rytíř, sekce archeologie
KHI FF UP, foto dr. Petr Krištuf

(Vznik článku byl podpořen projektem OP VK Partnerství pro archeologii (CZ.1.07/2.4.00/17.0056), který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky)

* Dřevohostický les – lesní komplex mezi obcemi Dřevohostice, Radkova Lhota, Bezuchov a Hradčany, cca 7 km východně od Přerova

---